Štítek: Camino Francés Strany 1 z 3

Etapy ze Sarria do Santiago de Compostela navazují na: Etapy z Leónu do Sarria

Napsat článek o poslední etapě je pro mě stejně těžké, jako tu poslední etapu jít. Není problém nazout si boty a vyrazit, nebo zapnout počítač a nechat prsty běhat po klávesnici. Problém mi dělá rozloučit se a nechat jít… Co je pro jednoho konec, ale může být začátek pro někoho jiného. 🧘🏻‍♀️

Tak do toho, dělám to pro vás! 😊

V Sarria začíná cestu přibližně 30 % všech poutníků. Pokud si Sarria zvolíte jako začátek, nemusíte se opravdu vůbec ničeho bát. Cesta je skvěle značená, bezpečná a existuje řešení pro různou fyzickou kondici a úroveň zkušenosti. Můžete jít na vlastní pěst, nebo si nechat vše zorganizovat cestovkou. Můžete si stejně jako já nést všechny věci na zádech, nebo si nechat posílat batoh z albergue do albergue. Spát v albergue nebo v hotelech a penzionech. Jasně, někteří poutníci, kteří mají v nohách stovky (nebo tisíce) kilometrů, nad vámi můžou ohrnovat nos a říkat, že „tohle není to pravé Camino“, ale za mě „nejsou to pravé camino“ spíš právě takové rychlé soudy? Naopak je skvělé, že cesta může být v nějaké formě opravdu pro všechny a je jen na vás, jak moc zvládnete a budete chtít vystoupit ze své komfortní zóny. Nenechte se odradit.   

TIP: Camino: Kompletní průvodce přípravou na cestu

Sarria -> Portomarín – 22 km

Abyste se mohli vydat na cestu, budete potřebovat kredenciál = průkaz poutníka. Aktuální seznam míst, kde je možné si kredenciál vyzvednout najdete na oficiálních stránkách poutnické kanceláře. Kamarádka (Jája) kredenciál dostala v albergue. Jednoduše není potřeba kredenciál před cestou řešit, pokud z nějakého důvodu vyloženě nechcete mít průkaz s českými texty. Ten si samozřejmě můžete pořídit ještě v Čechách a seznam míst najdete tady. Do kredenciálu v průběhu cesty potřebujete získat dvě razítka denně – v albergue, kostelech, kavárnách, nebo i jen tak na cestě.

V Sarria jsme spaly v Casa Peltre.

Ubytování na etapy ze Sarria jsem rezervovala předem, buď na booking.com, nebo přímo. Měly jsme pevné datum začátku i konce kvůli letenkám a chtěla jsem, abychom měly ubytování společně a aby si Jája svatojakubskou cestu užila a měla na ní hezké vzpomínky. Pokud půjdete sami a nemáte pevný termín, můžete jít určitě i bez rezervovaného ubytování.

Sarria je malinké městečko, které jsem si prošly večer před cestou. Zašly jsme na večeři (restaurací je tady opravdu hodně) a na mši do kostela pro požehnání pro poutníky. I pokud nejste věřící, doporučuji na mši zajít na začátku a na konci. Je to historická a kulturní součást poutě. První den je, co se týče chůze celkem pohodový a já si na Camino už dávno připadala jako doma. Sem tam mě někdo zdravil jménem a často jsem po cestě potkávala známé, které jsem neviděla několik dní. Jáje jsem povyprávěla pár historek z cesty a nesla jsem si v sobě směs paniky a smutku z toho, že je moje sólo putování u konce. Těšila jsem se, až půjdeme ve dvou, ale zároveň to byla velká změna.

Po návratu jsem o tom mluvila s kolegou v práci a stěžovala si, že nerozumím tomu, proč si užívám  cestování nejvíc sama. Jeho odpověď mi vyrazila dech „No to je přece jasný! Ty jsi pečující osoba a cítíš zodpovědnost za všechny ostatní, takže když jsi sama, jsi konečně v klidu“. A asi má pravdu, i takhle jednoduché to může být.  

Došly jsme do Portomarín a ubytovaly se v Casona de Ponte. Rezervace je možná  přímo na jejich webu.  Moc hezká, a tak trochu fancy albergue, která má i hotelovou část. Za celý měsíc jsem se nepoučila, a tak jsme se nejdříve osprchovaly, aby se mezitím zavřely všechny restaurace na odpolední siestu a hladové jsme čekaly na otevření kuchyně (cca půl osmá večer). Místo španělského jídla jsme zašly na pizzu a italskou zmrzlinu, protože italská restaurace otevírala o půl hodiny dřív než ty Španělské. 😁

Číst dál